MIKROJEHLIČKOVÁNÍ V LÉTĚ – PROČ JE BEZPEČNÉ?

Ještě před několika lety se mnozí odborníci provádění mikrojehličkování v letním období vyhýbali. Obavy se týkaly především zvýšeného rizika vzniku pozánětlivých pigmentových skvrn (PIH) a vyšší citlivosti kůže vůči UV záření. Dnes však víme, že o bezpečnosti zákroku nerozhoduje roční období, ale správná kvalifikace pacienta, vhodně zvolené parametry terapie a vědomá následná péče.

Moderní kosmetologie upouští od sezónního plánování terapií a přiklání se k pravidelné, celoroční stimulaci regeneračních procesů v kůži. Zákroky prováděné v souladu s fyziologií tkání umožňují udržovat pokožku v dobré kondici po celý rok, a to bez nutnosti několikaměsíčních přestávek. Stále větší roli hrají také postupy, které podporují přirozené reparační mechanismy organismu, namísto vyvolávání intenzivního poškození tkání.

V létě kůže potřebuje především biologickou podporu

Letní období představuje pro kůži obzvláště velkou výzvu. UV záření, viditelné světlo (HEV), infračervené záření (IR-A), vysoké teploty a znečištěné životní prostředí vedou ke zvýšené produkci reaktivních forem kyslíku (ROS), aktivaci metaloproteináz (MMP), zesílení mikrozánětů a oslabení funkce kožní bariéry. Důsledkem těchto procesů je rychlejší degradace kolagenu, zvýšená transepidermální ztráta vody (TEWL), vyšší náchylnost k podráždění a nárůst rizika vzniku pigmentových skvrn.

Proto by se současná letní péče o pleť neměla omezovat pouze na aplikaci slunečních filtrů. Stejně důležité je udržení integrity kožní bariéry, zmírnění chronického zánětu, neutralizace oxidačního stresu a podpora fyziologických reparačních procesů v kůži. Právě tento přístup umožňuje zachovat homeostázu tkání a snížit riziko fotostárnutí i poruch pigmentace. [1]

Jak mikrojehličkování podporuje integritu kůže?

Na první pohled se může zdát paradoxní, že zákrok, který záměrně narušuje celistvost epidermis, může zároveň posilovat její ochrannou funkci. Klíčem je však pochopení rozdílu mezi kontrolovaným mikropoškozením a rozsáhlým poškozením tkáně.

Během mikrojehličkování vytvářejí sterilní jehličky tisíce přesných mikrokanálků obklopených neporušenou tkání. Tyto zachované oblasti kůže slouží jako zásobárna keratinocytů zodpovědných za rychlou reepitelizaci a obnovu kožní bariéry. Na rozdíl od ablativních procedur nedochází k odstranění celých částí epidermis, díky čemuž proces regenerace probíhá mnohem efektivněji.

Studie ukázaly, že bariérová funkce kůže, hodnocená na základě transepidermální ztráty vody (TEWL), se začíná vracet k výchozím hodnotám již přibližně za 2 až 5 hodin po zákroku, přestože úplné uzavření mikrokanálků může trvat až několik hodin. [2] To znamená, že přechodné narušení bariéry rychle ustupuje fyziologickým reparačním procesům, což s sebou přináší krátkou dobu rekonvalescence a vysoký bezpečnostní profil.

Mikrojehličkování současně spouští přirozenou hojivou kaskádu. Dochází k uvolňování růstových faktorů, aktivaci fibroblastů, proliferaci keratinocytů a přestavbě extracelulární matrice. V dlouhodobém horizontu to zlepšuje kvalitu kůže, její pružnost a odolnost vůči vlivům vnějšího prostředí.

Další výhodou mikrojehličkování je možnost efektivního transportu aktivních látek do hlubších vrstev kůže. Vzniklé mikrokanálky vytvářejí krátkodobé „terapeutické okno“, které zvyšuje penetraci hydratačních, regeneračních a antioxidačních složek.

Proč vyvolává spojení s exozomy tak velký zájem?

Exozomy jsou přirozené mimobuněčné váčky zodpovědné za komunikaci mezi buňkami. Obsahují proteiny, lipidy, peptidy a mikroRNA, které se podílejí na regulaci reparačních procesů a udržování homeostázy tkání.

Po mikrojehličkování se kůže nachází ve fázi intenzivní regenerační odpovědi. V tomto období mohou exozomy podporovat komunikaci mezi buňkami, a vytvářet tak příznivější prostředí pro obnovu tkání a přestavbu extracelulární matrice.

Stále více klinických studií naznačuje, že kombinace mikrojehličkování s exozomy může přinášet lepší výsledky než samotné mikrojehličkování. Ve studiích bylo pozorováno rychlejší odeznívání pozákrokového erytému (začervenání), zlepšení hydratace a elasticity kůže, intenzivnější novotvorba kolagenu a optimálnější uspořádání extracelulární matrice. Histologická vyšetření prokázala také větší množství nově syntetizovaného kolagenu ve srovnání se samotným mikrojehličkováním. [3–4]

Exozomy a oxidační stres

V létě nabývá na zvláštním významu schopnost kůže neutralizovat oxidační stres vyvolaný UV zářením.

Preklinické studie naznačují, že exozomy pocházející z mezenchymálních kmenových buněk dokážou zmírňovat oxidační stres, snižovat expresi prozánětlivých cytokinů, regulovat přestavbu extracelulární matrice ovlivňováním aktivity metaloproteináz a podporovat syntézu kolagenu. Tyto mechanismy mohou vytvářet příznivější prostředí pro hojení a regeneraci kůže, byť vyžadují další potvrzení v rozsáhlých klinických studiích.

Jak tyto mechanismy využít v praxi?

Uvedené biologické mechanismy tvoří základ moderních regeneračních terapií využívajících exozomy. Jedním z takových řešení je řada EXOSES od značky Mediderma, která kombinuje probiotické exozomy Lactobacillus brevis s liposomálním laktoferinem a nanosomálními koktejly aktivních látek.

Toto spojení umožňuje současně podporovat obnovu kůže, omezovat oxidační stres a přizpůsobit terapii hlavnímu klinickému problému:

• EXOSES LW – pro kůži s pigmentovými skvrnami a nejednotným tónem.
• EXOSES LB+ – pro kůži vyžadující obnovu bariéry a zvýšení odolnosti vůči vlivům vnějšího prostředí.
• EXOSES LA – pro zralou kůži vyžadující intenzivnější stimulaci procesů proti stárnutí (anti-aging).

Bezpečnost mikrojehličkování v létě vyplývá především z jeho biologického mechanismu účinku. Zákrok vyvolává kontrolované mikropoškození, které rychle nastartuje fyziologické reparační procesy, přičemž zůstává zachována vysoká integrita kožní bariéry a doba rekonvalescence je velmi krátká.

Spojení mikrojehličkování s exozomy dokonale zapadá do moderního přístupu k regeneračním terapiím – namísto stupňování poškození tkání podporuje přirozené mechanismy obnovy kůže. V letním období, kdy je pokožka obzvláště vystavena oxidačnímu stresu a účinkům UV záření, může být tento přístup cenným doplňkem vědomě vedené salonní péče – samozřejmě za předpokladu dodržení správné fotoochrany a odpovídající každodenní domácí péče.

Literatura / Reference

[1] Rosso JD, Zeichner J, Alexis A, Cohen D, Berson D. Understanding the Epidermal Barrier in Healthy and Compromised Skin: Clinically Relevant Information for the Dermatology Practitioner: Proceedings of an Expert Panel Roundtable Meeting. J Clin Aesthet Dermatol. 2016 Apr;9(4 Suppl 1):S2-S8. Epub 2016 Apr 1. PMID: 28936279; PMCID: PMC5608132.

[2] Kalluri H, Kolli CS, Banga AK. Characterization of microchannels created by metal mic needles: formation and closure. AAPS J. 2011 Sep;13(3):473-81. doi: 10.1208/s12248-011-9288-3. Epub 2011 Jul 6. PMID: 21732220; PMCID: PMC3160154.